[ Pobierz całość w formacie PDF ]
.NapY.ka~dý zákon je projevem moci zákonodárné, a%0Å„koli se obsahov%1Å‚ %0Å„i materiáln%1Å‚ vztahuje k mocivýkonné (napY.zákon o státním rozpo%0Å„tu - blí~e sub 4.9.5.g).Naopak nálezÚstavního soudu mo~e být materiáln%1Å‚ zákonem, formáln%1Å‚ je vaak výsledkem innosti soudní moci.V materiálním smyslu je pro zaYazení rozných akto k jednotlivýmstátním mocem rozhodující jejich obsah.V tomto smyslu je ka~dý akt obsahující obecná pravidla chování abstraktn%1Å‚ vymezených subjekto pYiYazovánk moci zákonodárné, ka~dý akt aplikace obecných pYedpiso k moci výkonnéa ka~dý akt Yeaící spor mezi stranami nebo stanovící vinu a trest k mocisoudní. Vybrané kapitoly ke stum ústavního práva204V subjektivním smyslu je klasifikace právních akto provád%1Å‚na podleorgáno, které je vydávají.V tomto sm%1Å‚ru jsou proto Yazeny napY.vaechny akty zákonodárného sboru k projevom moci zákonodárné, a%0Å„koli svoupovahou mohou patYit k moci vládní (zákony obsahují obecná východiskapolitiky).V právním smyslu je rozhodující právní akt a jeho obsah.Na tomtozáklad%1Å‚ je potom usuzováno na to, zda jej vydal orgán moci zákonodárné,výkonné %0Å„i soudní podle toho.jakou (a zda vobec) má deroga%0Å„ní sílu, vo%0Å„ijakým aktom, jaká je jeho formami a právní moc, vykonatelnost, platnost,ú%0Å„innost.Z uvedeného pYehledu se jeví jako nejvýznamn%1Å‚jaí klasifikace státníchfunkcí v materiálním smyslu.Zde se setkáváme zejména s obtí~emi pYi rozliaení jednotlivých funkcí státní moci.Proto pYi d%1Å‚lb%1Å‚ státních funkcí v materiálním smyslu existuje celá rada teorií, které je mo~no ozna%0Å„it jako du-alistické, trialistické nebo kvadrialistické podle po%0Å„tu státních funkcí, kterérozeznávají.Prvou z nich je dualistická teorie (Marsilius z Padovy, Pra~ák, II,s.259), normativisté), která uznává existenci dvou základních funkcí - normotvorné %0Å„i naYizovací a výkonné.NejrozaíYen%1Å‚jaí je teorie trialistická.mezi její~ nejvýznamn%1Å‚jaí stoupence mo~eme zaYadit pYedevaím Ch.L.Montesquieua, I.Kanta (potes-tas legislatoria, rectoria, iudicaria).P.Labanda, G.Jellineka, L.Duguitaa tvorce v%1Å‚tainy ústav po%0Å„ínaje 18.stoletím a~ po naai Ústavu.Trojí d%1Å‚leníje zde odovodHováno kvalitativním (nikoli jen organiza%0Å„ním) rozdílem mezivýkonnou a soudní mocí.Mo~eme se vaak setkat i s pojetím, které lze ozna%0Å„it jako kvadria-listickou teorii (O.Mayer, M.Hariou), která provádí jeat%1Å‚ dalaí d%1Å‚lenív rámci výkonné moci, kde rozliauje navíc moc vládní.Jiné její variantyjako tvrtou moc" uvádí moc kontrolní (sub 5.6.2.) nebo moc municipální(t%1Å‚mito mocemi se vaak dále nezabývám a je o nich pojednáno na jinémmíst%1Å‚).Tím vaak není mo~ný vý%0Å„et státních funkcí zdaleka vy%0Å„erpán.V teoriise setkáváme jeat%1Å‚ s funkcí zprostYedkující (nioderateur), správní, zahrani%0Å„ní, dozor%0Å„í, reprezenta%0Å„ní.V%1Å‚taina t%1Å‚chto funkcí je vaak zpravidla Yazenak funkci výkonné.Ústava R sama pochopiteln%1Å‚ problém opodstatn%1Å‚nosti jednotlivých 3.Státní moc a její organizace v Ústave CR205teorií d%1Å‚lby moci neYeaí a není to ani jejím úkolem.Z hlediska svého slovníku" stojí výrazn%1Å‚ na stanovisku trialistické teorie, kdy~ v i.2 odst.1a v hlavách druhé, tYetí a %0Å„tvrté rozliauje orgány:- moci zákonodárné,- moci výkonné,- moci soudní. I.2 odst.1 Ústavy R po%0Å„ítá se tYemi druhy státních orgáno a hlavyII., III.a IV.se tYemi státními funkcemi.Výslovn%1Å‚ o jiných funkcích státua mocích jako zahrani%0Å„ní, kontrolní, reprezenta%0Å„ní, plánovací, modera%0Å„níapod.Ústava R nehovoYí.Ani ty moci, které výslovn%1Å‚ uvádí, vaak Ústava R nedefinuje, ani výslovn%1Å‚ nehovoYí o d%1Å‚lb%1Å‚ moci mezi nimi.Mo~eme vaakz Ústavy CR dovodit, ~e se opírá zejména o tato východiska:- význam zákonodárné moci je spojen s pojmem zákona a vázanostína zákon, s výhradou zákona.Její pou~ití je vyhrazeno pro právníYeaení záva~ných otázek vy~adujících stabilitu úpravy a politickoulegitimaci ze strany Parlamentu a prezidenta,- výkonná moc se vyzna%0Å„uje naYizovací mocí, nadYazeností, vrchnostenským postavením jejích orgáno, tvorbou politiky, provád%1Å‚ním zákono a vázaností zákony, volným uvá~ením, administrativou, Yeaenímotázek vojenství, zahrani%0Å„ních v%1Å‚cí,- soudní moc se vyzna%0Å„uje zvláatním procedurálním, právn%1Å‚ pYesn%1Å‚upraveným postupem, nezávislostí, nestranností, rovností ú%0Å„astníkosporu, závazným Yeaením sporných v%1Å‚cí mezi stranami na základ%1Å‚zákona.Pro ka~dou z mocí ústava zYizuje zvláatní orgány (subjektivníhledisko).Nikoli tYi, ale rozdíln%1Å‚ podle jednotlivých funkcí.Ústava R takzYizuje:- pro zákonodárství Poslaneckou sn%1Å‚movnu a Senát (%0Å„i.15 odst.2),- pro výkonnou moc jsou to orgány územní (v%0Å„etn%1Å‚ místních) a ústYední (%0Å„i.79 odst.1), vláda jako jejich vrcholný orgán (%0Å„i.67 odst.1)a prezident jako hlava státu (%0Å„i.54 odst.1),- pro soudnictví soudy okresní, krajské, vrchní, Nejvyaaí soud, Nejvyaaísprávní soud (%0Å„i.91 odst.1) a Ústavní soud (%0Å„i.83)
[ Pobierz całość w formacie PDF ]