[ Pobierz całość w formacie PDF ]
.NapY.ka~d� z�kon je proje�vem moci z�konod�rn�, a%0ńkoli se obsahov%1ł %0ńi materi�ln%1ł vztahuje k mociv�konn� (napY.z�kon o st�tn�m rozpo%0ńtu - bl�~e sub 4.9.5.g).Naopak n�lez�stavn�ho soudu mo~e b�t materi�ln%1ł z�konem, form�ln%1ł je vaak v�sledkem innosti soudn� moci.V materi�ln�m smyslu je pro zaYazen� rozn�ch akto k jednotliv�mst�tn�m mocem rozhoduj�c� jejich obsah.V tomto smyslu je ka~d� akt obsa�huj�c� obecn� pravidla chov�n� abstraktn%1ł vymezen�ch subjekto pYiYazov�nk moci z�konod�rn�, ka~d� akt aplikace obecn�ch pYedpiso k moci v�konn�a ka~d� akt Yea�c� spor mezi stranami nebo stanov�c� vinu a trest k mocisoudn�. Vybran� kapitoly ke stum �stavn�ho pr�va204V subjektivn�m smyslu je klasifikace pr�vn�ch akto prov�d%1łna podleorg�no, kter� je vyd�vaj�.V tomto sm%1łru jsou proto Yazeny napY.vaech�ny akty z�konod�rn�ho sboru k projevom moci z�konod�rn�, a%0ńkoli svoupovahou mohou patYit k moci vl�dn� (z�kony obsahuj� obecn� v�chodiskapolitiky).V pr�vn�m smyslu je rozhoduj�c� pr�vn� akt a jeho obsah.Na tomtoz�klad%1ł je potom usuzov�no na to, zda jej vydal org�n moci z�konod�rn�,v�konn� %0ńi soudn� podle toho.jakou (a zda vobec) m� deroga%0ńn� s�lu, vo%0ńijak�m aktom, jak� je jeho formami a pr�vn� moc, vykonatelnost, platnost,�%0ńinnost.Z uveden�ho pYehledu se jev� jako nejv�znamn%1łja� klasifikace st�tn�chfunkc� v materi�ln�m smyslu.Zde se setk�v�me zejm�na s obt�~emi pYi roz�liaen� jednotliv�ch funkc� st�tn� moci.Proto pYi d%1łlb%1ł st�tn�ch funkc� v ma�teri�ln�m smyslu existuje cel� rada teori�, kter� je mo~no ozna%0ńit jako du-alistick�, trialistick� nebo kvadrialistick� podle po%0ńtu st�tn�ch funkc�, kter�rozezn�vaj�.Prvou z nich je dualistick� teorie (Marsilius z Padovy, Pra~�k, II,s.259), normativist�), kter� uzn�v� existenci dvou z�kladn�ch funkc� - nor�motvorn� %0ńi naYizovac� a v�konn�.Nejroza�Yen%1łja� je teorie trialistick�.mezi jej�~ nejv�znamn%1łja� stou�pence mo~eme zaYadit pYedeva�m Ch.L.Montesquieua, I.Kanta (potes-tas legislatoria, rectoria, iudicaria).P.Labanda, G.Jellineka, L.Duguitaa tvorce v%1łtainy �stav po%0ń�naje 18.stolet�m a~ po naai �stavu.Troj� d%1łlen�je zde odovodHov�no kvalitativn�m (nikoli jen organiza%0ńn�m) rozd�lem meziv�konnou a soudn� moc�.Mo~eme se vaak setkat i s pojet�m, kter� lze ozna%0ńit jako kvadria-listickou teorii (O.Mayer, M.Hariou), kter� prov�d� jeat%1ł dala� d%1łlen�v r�mci v�konn� moci, kde rozliauje nav�c moc vl�dn�.Jin� jej� variantyjako tvrtou moc" uv�d� moc kontroln� (sub 5.6.2.) nebo moc municip�ln�(t%1łmito mocemi se vaak d�le nezab�v�m a je o nich pojedn�no na jin�mm�st%1ł).T�m vaak nen� mo~n� v�%0ńet st�tn�ch funkc� zdaleka vy%0ńerp�n.V teoriise setk�v�me jeat%1ł s funkc� zprostYedkuj�c� (nioderateur), spr�vn�, zahrani%0ń�n�, dozor%0ń�, reprezenta%0ńn�.V%1łtaina t%1łchto funkc� je vaak zpravidla Yazenak funkci v�konn�.�stava R sama pochopiteln%1ł probl�m opodstatn%1łnosti jednotliv�ch 3.St�tn� moc a jej� organizace v �stave CR205teori� d%1łlby moci neYea� a nen� to ani jej�m �kolem.Z hlediska sv�ho slov�n�ku" stoj� v�razn%1ł na stanovisku trialistick� teorie, kdy~ v i.2 odst.1a v hlav�ch druh�, tYet� a %0ńtvrt� rozliauje org�ny:- moci z�konod�rn�,- moci v�konn�,- moci soudn�. I.2 odst.1 �stavy R po%0ń�t� se tYemi druhy st�tn�ch org�no a hlavyII., III.a IV.se tYemi st�tn�mi funkcemi.V�slovn%1ł o jin�ch funkc�ch st�tua moc�ch jako zahrani%0ńn�, kontroln�, reprezenta%0ńn�, pl�novac�, modera%0ńn�apod.�stava R nehovoY�.Ani ty moci, kter� v�slovn%1ł uv�d�, vaak �stava R nedefinuje, ani v�slovn%1ł nehovoY� o d%1łlb%1ł moci mezi nimi.Mo~eme vaakz �stavy CR dovodit, ~e se op�r� zejm�na o tato v�chodiska:- v�znam z�konod�rn� moci je spojen s pojmem z�kona a v�zanost�na z�kon, s v�hradou z�kona.Jej� pou~it� je vyhrazeno pro pr�vn�Yeaen� z�va~n�ch ot�zek vy~aduj�c�ch stabilitu �pravy a politickoulegitimaci ze strany Parlamentu a prezidenta,- v�konn� moc se vyzna%0ńuje naYizovac� moc�, nadYazenost�, vrchnos�tensk�m postaven�m jej�ch org�no, tvorbou politiky, prov�d%1łn�m z�kono a v�zanost� z�kony, voln�m uv�~en�m, administrativou, Yeaen�mot�zek vojenstv�, zahrani%0ńn�ch v%1łc�,- soudn� moc se vyzna%0ńuje zvl�atn�m procedur�ln�m, pr�vn%1ł pYesn%1łupraven�m postupem, nez�vislost�, nestrannost�, rovnost� �%0ńastn�kosporu, z�vazn�m Yeaen�m sporn�ch v%1łc� mezi stranami na z�klad%1łz�kona.Pro ka~dou z moc� �stava zYizuje zvl�atn� org�ny (subjektivn�hledisko).Nikoli tYi, ale rozd�ln%1ł podle jednotliv�ch funkc�.�stava R takzYizuje:- pro z�konod�rstv� Poslaneckou sn%1łmovnu a Sen�t (%0ńi.15 odst.2),- pro v�konnou moc jsou to org�ny �zemn� (v%0ńetn%1ł m�stn�ch) a �stYed�n� (%0ńi.79 odst.1), vl�da jako jejich vrcholn� org�n (%0ńi.67 odst.1)a prezident jako hlava st�tu (%0ńi.54 odst.1),- pro soudnictv� soudy okresn�, krajsk�, vrchn�, Nejvyaa� soud, Nejvyaa�spr�vn� soud (%0ńi.91 odst.1) a �stavn� soud (%0ńi.83)
[ Pobierz całość w formacie PDF ]
